Přehled legend, kterým jsou věnovány jednotlivé pořady najdete zde.

První pořad ve školním roce jsme se rozhodli udělat trochu veselejší -už podle první písničky bylo patrné, že na programu budou pověsti Dědečka z Brd. Ten sám o sobě je legendou. Další legendou je určitě i Vlak na Dobříš. A to jek ten s malým, tak i ten s velkým V. Jakkoliv ten s velkým V tu je teprve pár let - na rozdíl od toho skutečného, který jezdí již 111 let.

Kdo to je Vlak na Dobříš, jak se představují na svém webu:

Jiří Turek (Moskyt)

183 cm, 115 kg, boty 42 - 43, strojvedoucí, organizační buňka, složité herecké etudy

banjo čtyřka a pětka, zpěv (jak se to zrovna povede, blb, zapomíná texty)

Miloň Ekl (Miloň - samo jméno je již přezdívkou)

188 cm, 114 kg, lodě 46, topič, nenapodobitelný kytarový guru

červená a hnědá sólová kytara, zpěv (sytý bučivý hlas, ponejvíc kdesi dole, taky sklerotik)

Pavel Kukla (Larva)

181 cm, 111 kg, ploutve 46, konduktér, informace i dezinformace všeho druhu, umí narážet pivo

černá a hnědá doprovodná kytara, zpěv (zpravidla někde uprostřed, paměťový fenomén, texty prý zná skoro všechny)

Petr Roubíček (Mikrob)

163 cm, 78 kg, botičky 40, brzdař, vlakový trpaslík, kapelní maskůtek a šoumenek

housličky, zpěv (mečivý tenor - středy a výšky, blbá paměť)

Jiří Blecha (Begi)

ještě jsme ho nevážili ani neměřili, na to dojde..., koloťuk, zatím se nestihl projevit

bezpražcová baskytara, kontrabas, zpěv (hlavně ve vokálech)

Tak to alespoň o sobě píší na svém webu. A jak se dali dohromady? Píší tamtéž toto:

Na podzim roku 1997 došlo na české hudební country scéně k několika posunům a z toho i vyplývajícím personálním změnám. Hnáni nutkáním předložit posluchačům cosi jiného než hlubokomyslné polemizování

o ničem a pokusy a jakési prazvláštní styly country sáhli jsme do truhlice nám nejmilejší - do nepřeberného množství starých písní, kterými se bavili naši dědové, kteří stáli u kolébky trampingu. Nechtěli jsme ovšem jít cestou typických trampských evergreenů, které jsou všeobecně známé a brilantně hrané několika věhlasnými soubory. Zde bychom pravděpodobně pouze napodobovali naše kolegy, navíc s velice nejistým úspěchem.

Vzhledem k tomu, že nejsme zcela lhostejní k náladě běžných lidiček, usoudili jsme, že "blbou náladu"

o které se před časem zmínil náš pan prezident lze rozehnat pouze legrací. Legrací takovou, která je hluboce zakořeněna v podvědomí našeho národa a která je kořením našeho lopotění se, v každodenním kolotoči událostí. Oprášili jsme tedy staré notýsky, staré tisky na dvoulistech, konzultovali jsme s našimi kamarády kteří u toho byli a zkrátka nastudovali a natočili jsme desku trampských kupletů - písniček, kterými se naši trampští dědové bavili v hospůdkách, při oslavách a které dýchají přívětivou legrací, kterou pan Werich trefně nazval "srandou". Desce jsme dali název "Dědeček z Brd a jeho slavné kuplety" a hudební těleso, které písničky natočilo bylo pojmenováno po jedné z písniček - "Vlak na Dobříš".

A proč Vlak na Dobříš? Inu proto, že: vedoucí a zakladatel skupiny Tomáš Kaňka (dřívější člen skupin Harcovníci a Grošáci) je, jak my říkáme "vlakolog" a vše co souvisí s dvěma pásky železa přibitými na prkýnkách je jeho životní vášní a dílem proto, že každá parta má svou tažnou mašinu, topiče, průvodčího který stále něco kontroluje a brzdaře, který dbá na to aby se to moc nerozběhlo a bylo komu nadávat. Na podzim roku 2000 nahradil Tomáše Kaňku u basy Zdeněk Šimánek (Čenda) (Tomáš odešel ke skupině Přímá Linka Tomáše Linky) a v říjnu 2001 pak vystřídal Čendu Zdeněk Kryštof (Bebíčko), dlouholetý člen skupiny Noví Zelenáči Mirka Hoffmana.

Vlak na Dobříš má na svém kontě již pěknou řádku tématických alb s bajkami Dědečka z brd – písně jsou zabaleny to trampského hávu, tématicky vycházejí opravdu z bajek či místních pověstí či lidových či zlidovělých tradičních textů a formou se blíží často i kupletům. Nevyhýbají se ani drsnějším tématům či výrazům, vždy ale zasazeným do odpovídajícího kontextu. V řadě případů má ve svém repertoáru VnD písně autorů dvacátých či třicátých let. Zdá se to být jednoduché, ale udělat takovou sérii humorných písní s jednotícím motivem je jev obecně nezvyklý. A k tomu ještě je to projekt žijící a živoucí – s Vlakem se můžete pravidelně potkávat a ani jeho jméno není jen teoretické – členové kapely mají k dobříšské železnici takový vztah, že vlakem na Dobříš pravidelně jezdí a hrají v něm. Pochopitelně – ve zvláštním vlaku na Dobříš, jezdícím několikrát do roka.