Fígle, rady, recepty, postupy, nápady, návody a tipy na výlety Franty Špačka, které jste mohli slyšet a třeba neslyšeli, ve vysílání v uplynulém týdnu.

Náměty a nápady můžete posílat na fspacek@countryradio.cz.
Šikovné informace z Frantovy dílny poslouchejte na Country Radiu každý den v 9:30, 11:30 a 15:30. V sobotu pak reprízujeme všech pět dílů (po - pá) postupně v 11:30, 15:30 a 21:30, v neděli v 11:30 a 15:30.

 

Pondělí:

Co byste řekli čočce na kyselo. To je taková prověřená klasika. Jídlo je velmi levné a kořeněných možností mnoho. Nabízím vám ten nejjednodušší recept. Propranou čočku necháme odstát alespoň na hodinu ve studené vodě. V té samé vodě, kterou ale osolíme, čočku uvaříme doměkka. Poté na rozpáleném oleji nebo sádle orestujeme dozlatova cibulku, zaprášíme moukou, přidáme ocet a zalijeme trochou vody. Chvíli povaříme a přidáme do uvařené čočky. Nakonec ochutíme solí a pepřem. Čočku na kyselo podáváme s párkem nebo volským okem a kyselou okurkou.

Úterý:

Broskev.V Číně je broskev, která byla údajně pokrmem nesmrtelných, symbolem dlouhého života. Z pecek broskví se tam vyřezávaly zámečky a děti je nosily na krku, aby je chránily před smrtí. V Japonsku se podle legend zrodil z obrovské broskve plující po proudu řeky Momotaro odvážný bojovník se zlem. Vědecké jméno broskve Prunus persica je odvozeno od Persie. Kdysi totiž panovalo přesvědčení, že broskev pochází z Persie, tedy z dnešního Íránu. Jejich původ je ale třeba hledat v Číně, kde je prokazatelně znali již před čtyřmi tisíci lety. Z Číny se broskve po Hedvábné stezce rozšířily do Persie a dále do oblasti Středozemního moře ještě v dobách před začátkem našeho letopočtu. Na americký kontinent přivezli broskve Španělé v šestnáctém století a o století později se objevily i v Anglii a ve Francii. Energetická hodnota 100 gramů broskve je pouze 219 kJ. Mají vysoký obsah železa, betakarotenu a vitaminů skupiny B, které posilují imunitní systém. Obsahují i vitamin C a z minerálů draslík, vápník a selen, cenné stopové prvky, například zinek a měď a také flavonoidy, které broskvím propůjčují žlutou či oranžovou barvu a které především výrazně zvyšují účinnost vitaminu C. Konzumuje-li se broskev se slupkou, pokryje 100 g broskve 75 procent doporučené denní dávky vitaminu C. Broskve chrání před volnými radikály a vysokým obsahem vlákniny příznivě působí na trávení. To se ale týká pouze čerstvých broskví. Příznivý poměr sodíku a draslíku - více draslíku a méně sodíku, podporuje činnost ledvin. Podle odborníků účinkují broskve povzbudivě nejen na tělo, ale i na mozek. Obsahují množství niacinu (vitamin B3), který je potřebný pro funkci nervového systému a výrazně zlepšuje náladu. Broskve by se neměly jíst jako dezert, protože podporují chuť k jídlu. Broskve se konzumují v syrovém stavu nebo se z nich připravují kompoty, šťávy, ale také různé pokrmy od předkrmů po dezerty. Tepelnou úpravu broskve většinou podstupují oloupané. Nejvhodnějším postupem je zralou broskvi krátce vložit do horké vody a poté stáhnout nožem. Vynikající je taktéž kombinace chuti broskve a masa, například položit na kotlety a zapéct se sýrem.

Středa:

Vepřová pečeně na medu. Co budete potřebovat k přípravě pro 4 osoby : 750 g vepřové pečeně s kostí , sůl, pepř, 1 lžíce oleje, 2 pomeranče, 100g sterilovaných cibulek, 2 jablka, 100g medu a 1 lžička solamylu . Postup : Pečeni osolíme, opepříme a opečeme na rozehřátém oleji ze všech stran. Maso přeložíme do pekáčku, podlijeme vodou a šťávou z 1 pomeranče. Pečeme na 200 st. C a častěji podléváme. Po 20 minutách zmírníme teplotu na 180 st. C a zvolna dopečeme doměkka. Ke konci přidáme k masu cibulky a oloupaná, nakrájená jablka. Na závěr přelijeme maso zahřátým medem a krátce dopečeme dozlatova. Maso vyjmeme, do výpeku přidáme šťávu z druhého pomeranče a vše zahustíme lžičkou škrobové moučky rozmíchané v troše studené vody. Podáváme s bramborem.

Čtvrtek:

Netradiční bramborový guláš. Připravte si: 10 menších až středně velkých brambor (nakrájíme podélně, každou bramboru na 6 ks), 3 šálky vody, 1 lžičku soli, 3/4 šálku cibule, 2 pl oleje, 1-1 1/2 šálku leča, 1 šálekš okary, 1 šálek kyselého zelí, 1 lžičku drceného kmínu, 3 stroužky česneku, 1 kostka tofu nakrájená na malé kostičky, 1 pl oleje, 2 pl sójové omáčky, sůl na dochucení a 1 pl hrubé mouky . Mimochodem okara je vařená drť ze sójových bobů vznikající při výrobě sójového mléka. Nyní vám řeknu jak na to. Brambory zalijeme vodou, přidáme sůl a vaříme doměkka. Mezitím na oleji osmažíme cibuli, přidáme lečo, po krátkém dušení okaru, drcený kmín a nakonec přidáme kyselé zelí. Vše společně dusíme a přimícháme do vody k vařícím se bramborám. Za stálého míchání přisypeme mouku a vše necháme povařit 4-5 minut na mírném ohni. Hotové jídlo je hustší konzistence. Podle potřeby dochutíme solí nebo solčankou a česnekem. Na oleji orestujeme nakrájené tofu a zalijeme sójovou omáčkou. Při podávání posypeme orestovaným tofu (nebo ho můžeme zamíchat přímo do jídla).

Pátek:

Zdravím zvláště všechny majitele zahrad a zahrádek.Jestliže jsme vám minule radil, abyste byli pilní v dubnu, pro květen to platí dvojnásob. Dlouhá praxe říká, že v nejkrásnějším měsíci v roce je na zahradě práce nejvíc. Musíme stihnout všechny důležité jarní práce ještě před tím, než nastoupí horké a suché letní měsíce. Všechno nyní roste jako z vody, příroda se zazelenala se a rozkvetla a my se musíme o všechnu tuto krásu náležitě postarat. Právě v tomto měsíci jsou i plevele k neuhlídání a musíme jim věnovat zvýšenou pozornost, aby neovládly naši zahradu na úkor skutečně chtěných kulturních rostlin. Boj s plevely musíme zahájit již v předcházejících měsících. Záhonové rostliny otužujeme a vysazujeme je ven na určené místo. V případě potřeby jim poskytujeme dočasnou ochranu před nepříznivými podmínkami. Jakmile pominou „ledoví muži“, můžeme vysázet i choulostivější rostliny. Ven do volné půdy také již můžeme přesadit lilie, které jsme během zimy přechodně zasadili do květináčů. Pokud již nehrozí mrazíky, vysazujeme začátkem května i hlízy jiřin. Aby nám během letních měsíců vykvétaly stále nové květy, pokračujeme až do poloviny června ve výsevu semen letniček, a to ve čtrnáctidenních intervalech. V květnu si můžeme také namnožit některé trvalky. Některé vyšší trvalky je vhodné v tomto období nenápadně podepřít, zvlášť, je-li dostatek vláhy a rostou prudce do výšky.

Sobota:

Neděle: